Už asi od prosince mám lístky na obnovenou premiéru Draculy. Ne v úplně původním obsazení, přesto jsem se na premiéru velmi těšil. Dracula je Dracula, co si budeme povídat.

No, celé to začalo… shonem. Od prosince žiju v tom, že představení začíná 6. února v 19:00 přesně. Tady byl první omyl. Představení začínalo v 18:00. Jen tak ani nevím proč jsem se podíval v 17:55 na lístky, v době, kdy jsme pomalu odcházeli z bytu. No, šok, co si budeme povídat. Ne poprvé jsem ocenil, že bydlím v centru, od divadla Hybernia, ve kterém představení probíhalo necelých 15 minut. Přišli jsme pět minut po začátku, noo, nic tak hrozného Pojďme už od keců k vlastnímu obsahu - jak se mi Dracula líbil?

No, začneme obsazením - v hlavní roli nesmrtelného Draculy jsem měl tu čest potkat Mariána Vojtka. Jedním slovem - pecka. Hlasově na jedničku, pohybově na dvojku, občas mu tam něco nesedělo, ale improvizačně za jedna - jeho sólo s mikrofonem v ruce bylo skvělé (vypadl mu mikrofon, tak musel mít mikrofon), navíc vůbec to nebylo tak, že to tam nesedí, neměl jsem pocit, že by to nějak narušilo plynulost scény.

Ale nebyl nejlepší - totálně mne překvapila jedna z Draculových nymf, a to konkrétně Nymfa ohnivá v podání Hany Křížkové. Nad jejím hlasem by se pozastavil snad každý, navíc ani její postava jí nebyla na překážku v pohybových variacích. Vynikající. Z těch tří nymf mi jen ona utkvěla v paměti.

Dracula - plakát

Třetí,  kdo mě překvapil byla jedna z finalistech Superstar - Šárka Vaňková. Role Adriany, největší lásky Draculy, jí sedla perfektně. Ještě o kousek lepší ale byla slečna, která ztvárnila Lorraine, milenku a později i manželku samotného Draculy. Na tuto roli se střídají tři herečky - Leona Machálková, Monika Absolonová a Radka Fišarová. Já jsem měl to štěstí na třetí jmenovanou. Nevím, čím to bylo, že mne tak zaujala, nejspíš tím, že je z těch třech nejméně okoukaná.

A pak jsem hodně čekal na to, jaký bude šašek. Jiří Korn ho ztvárnil skvěle (taky aby ne, je to Jiří Korn) a opravdu mě mrzelo, že letos se v té roli již nevyskytuje. Doufal jsem, že tam potkáme Jiřího Langmajera, mého vcelku oblíbeného českého herce. Neměl jsem to štěstí. Naštěstí jsem měl tolik štěstí v tom, že šaška nehrál ani Aleš Háma (toho pro změnu nemám rád vůbec). Tomáš Trapl. Upřímně - to jméno mi nic neříká. Ale jinak to celkově zahrál docela dobře, ale co si budeme povídat - Kornův šašek je zde nepřekonatelný.

Celkové nadšení z Draculy mi zkazila druhá část představení. Samozřejmě, že autoři museli změnit nějaký ten děj, aby přilákali i diváky, kteří viděli původní muzikál. Hudba nyní již zesnulého Karla Svobody zůstala zachována (díky za to!), texty se však nepatrně změnily. Stejně tak onen děj v budoucnosti. V původním muzikálu myslím Dracula v budoucnu byl v roce 2008. Nyní se přesuneme ještě do trochu futurističtější období - 2088. Londýn v osmdesátých letech 21. století je trochu… no - špinavější, zabordelenější a samé Casino, jak jsem z toho pochopil. Šli mod daleko, říkám si. Rok 2018 by stačil. Ani písně tu nebyly tak super, rádoby zpěvák Tomáš Savka zklamal totálně - raději bych tam Bohuše Matuše, ale jinak mi na roli Stevena nepřijde, že by bylo nějaké megasuper obsazení (asi se není co divit…)

Celkově bych obnoveného Draculu ohodnotil tak na 65% - čemuž hodně dopomáhají výkony nahoře zmíněné Hanky Křížkové a Mariána Vojtka. Druhá část představení byla spíš na obtíž než jako přispění

Zanechat komentář

Musíš se přihlásit, pokud chceš přispívat.