Melodie mého srdce - film, ve kterém najdete melodii toho svého. 
?Poslouchejte. Slyšíte?? Hudba. Slyším ji všude.
Ve větru…
… ve vzduchu?
…ve světle.
Je všude kolem nás. Jediné co musíte udělat, je otevřít se jí.
Jediné co musíte udělat…
…je poslouchat.?
Těmito slovy začíná malý Evan vyprávět svůj příběh. Je mu 11 let, má absolutní hudební sluch a žije v dětském domově. Rodiče jej odložili, hned jak se narodil, ale on věří, že hudba jej k nim opět přivede. Věří, jej rodiče milují, a že melodie je svede opět dohromady.
V dětském domově to nemá jednoduché ? za jeho nadání jej všichni odsuzují, posmívají se mu nebo ho šikanují. Jednoho dne Evan uteče. Dostane se do velkého NY. Potká kluka, který si hraním na kytaru na ulicích vydělává a dá mu všechny své peníze. Spolu s klukem se dostává k muži, který si říká Čaroděj. Ten dá Evanovi kytaru, jméno August Rush (doslovný překlad srpnový spěch) a pošle ho na ulici vydělávat. Čaroděj se snaží talentovaného Evana-Augusta prodat a ten jednou prostě uteče pryč. Náhodou zabloudí do kostela, kde hraje na varhany. Uslyší ho kněz a vezme ho na uměleckou akademii Julliard. Evan-August začíná studovat hudbu po boku dospělých, ale při hodinách nedává moc pozor ? složí symfonii. Ta má být hraná na výročním vystoupení, které škola pořádá. Jenomže při generální zkoušce, přijde Čaroděj a tvrdí, že je Augustův otec. A odejde i s Evanem-Augustem.
Na pozadí tohoto příběhu se odehrává příběh Evanových rodičů. Poznali se na střeše, když slyšeli melodii, která jim zazněla od pouličního hudebníka, zamilovali se a z jejich lásky přes jednu noc vznikl Evan. Chtějí dál pokračovat ve vztahu, ale Lyla musí odjet domů a její otec brání, aby se s Luisem setkala. Následují momenty, kdy se oba míjí na místě, kde se potkali, ale nikdy se nesejdou ve stejnou dobu. Když Lyla porodí, její otec jí řekne, že dítě umřelo a sám ho nechá umístit do dětského domova. V době, kdy se odehrává samotný příběh Augusta, žijí si už oba rodiče svými životy. Lyliin otec umírá a řekne jí, že dítě žije, ale neví kde. Lyla začíná své dítě hledat. Louise se setkává se starou kapelou a jedou do New Yourku.
Tam se náhodně setkává s Evanem-Augustem, který se opět stal Čarodějovým hudebníkem. Povídají si o vystoupení, které má E-A dirigovat, Louise mu nevěří, hrají spolu duet na kytaru a oběma jim to zvedne náladu. Lyla zjistí, kdo je její syn, Louise uvidí plakát Julliardu se jménem Augusta a vydává se na koncert. Lyla hraje jako solistka filharmonie během jednoho z koncertů. August od Čaroděje odejde a spěchá na svůj koncert.
Celá rodina se tam sejde. Film končí Evanem-Augustem, který diriguje orchestr, zamilovaným pohledem Louise na Lylu a Lyliiným rozpoznáním syna.
Film mám ráda. Skoukla jsem ho vlastně jedním dechem. Nejvíce mě asi uchvátili dvě scény. První je úplně, ale úplně na začátku, kde August stojí v obilném poli a vykládá o hudbě - aneb na začátku. Věta, která mě dostala : ,,But I belive in muzic, like some people belive in fairy tales.” (česky: Ale já věřim v hudbu stejně jako někteří lidé věří pohádkám.). Do toho můžete slyšet jak šustí obilí a fouká vítr a jde to slyšet - vy z toho obilí prostě slyšíte hudbu - stačí jen poslouchat.
Druhá scéna je také na začátku. Je to ta, kdy se na steše setkávají oba rodiče. Lyla přijde na střechu, aby se “vyvětrala”. Tam už sedí Louise a poslouchá pouličního hudebníka, který hraje na harmoniku takovou moc pěknou chytlavou melodii. Lyla si přisedne a úpovídají si. ,,Když jsem byl ještě malej,povídal jsem si s měsícem.” ,,Mluvil si tam nahoru? Odpověděl ti někdy?” ,,Někdy.”. Co se mi na tom ještě líbí je to, že podle klobouku a kytary poznáte, že to je Čaroděj, kdo hraje melodii na harmoniku.
Jinak k Čarodějovi bych řekla, že vypadá na velikého záporáka, ale podle určitých náznaků ve filmu se zdá, že pro to, no, ne má důvod, ale něják zjistíte, že vlastně není záporákem, ale není to ani kladný hrdina. Shromažďuje kolem sebe děti s hudebním nadáním, které nemají domov, učí je hrát a dává jim jídlo a ubytování ve starém divadle. Ale děti pak hrají na ulici a všechny peníze odevzdávají jemu - právě na tyto potřeby. Nakonec zjistíte, že je postavou proměnlivou, asi až politováníhodnou.
K charakterům ostatních, hlavních postav, myslím, netřeba nic dodávat, jsou prakticky takové jakými se zdají.
Bližší info na ČSFD - odkaz zde.
Rozhodně doporučuji, myslím, že každý si v tom může najít to své. U koho jsem si na 1000 % jistá, že bude mít film úspěch, jsou romantici, melancholici a podobná zamyšlená stvoření :-)Pusťte si trailer a uvidíte. Omlouvám se za trochu dlouhý text - nemusíte to louskat celé. Docela by mě zajímalo, jaký máte na film názor… proto vás žádám o komenty
2 komentářů k “August Rush - Melodie mého srdce”
Zanechat komentář
Musíš se přihlásit, pokud chceš přispívat.
Nahrávání ...
6.2. 2009 v 20:28
Přečetla jsem si to a už se těším, až se na ten film kouknu, protože to zní moc zajímavě…=) A představa, že dítě věří v hudbu jako jeho okolí v pohádky… to je něco neuvěřitelnýho. A moc pěknýho…
20.6. 2009 v 15:09
Běží mi zrovna na monitoru titulky filmu ,,Melodie mého srdce.” Film jsem viděla poprvé na doporučení mé tety,která je do hudby nadšená a miluje ji. Řeknu vám, žádný film mě nedostal tak jako tento. Je to něco úžasného. Našla jsem v něm všechno co bych ve filmu očekávala..myslím si,že obzvlášť lidé,kteří se hudbou zabývají na něj budou koukat s otevřenou pusou a říkat si jak skvěle vystihuje lásku k hudbě.Sotva skončil, vlítla jsem na internet,abych se o něm dozvěděla něco dalšího. =) rozhodně film doporučuji