A je to tu - jeden z mála srazů, na které se nahlásí víc jak 10 lidí - počet se blíží k oné patrné čtyřicítce, která bývá pokořena jednou, no, možná dvakrát do roka - letňákem a pragáčem. Žádný z "místních" srazů většinou nemá jedinou šanci, že by přilákal takový počet účastníků. A přesně toto se podařilo jedné slečně, modré, chytré a občas i úžasné Monny von Schatz, všichni ji chtěj vidět, ať už jsou odkudkoliv… no fajn, nebudu kecat - stejně jste to prokoukli - všichni chtěj vidět Johna.. mno… fajn! V hlavním městě se koná výstava jedný takový knížky… 
A taková ta jedna knížka není moc cestovní knížka, leda že by ste si našli minivydání v dalších knížkách, přeju hodně štěstí. Takže knížka je velká asi metr, má asi 70 kilo, takže v baťůžku by se pěkně pronesla, no
A abych nevařil z vody, přikládám sem nějakou tu pověst o tom všem
Podle pověsti žil kdysi na východě Království Českého, v podlažickém klášteře mnich, který byl za svůj hříšný skutek odsouzen k zazdění za živa. Zoufale přemýšlel jak krutému trestu uniknout, a protože byl nejspíš velmi šikovný písař nabídl opatovi, že jako své pokání opíše Písmo svaté do největší knihy na světě. Opat byl asi rozumný člověk, tak svolil a mnich začal psát dnem i nocí. Zakrátko ale poznal, že slíbil něco nesplnitelného. Nevěda si rady zavolal na pomoc pekelníka a ten knihu dokončil za jedinou noc. Jedna pověst dodává, že se opat zaleknul, když na deskách v kůži uviděl zobrazeného „zeleného ďábla“, druhá pověst říká, že mnich do knihy zakreslil podobiznu zeleného satana jako jeho podmínku, kromě toho, že mnichova duše propadne peklu. Ikdyž mu byl trest prominut, život se mu změnil v peklo. Pronásledovaly ho výčitky, prchal z místa na místo. Po dlouhém bloudění klesl k soše Panny Marie a prosil ji za spásu své duše. Matka Boží ho vyslyšela a seslala anděly, aby s vládcem pekel svedly zápas a vymohly od něj úpis zpět. Boží poslové zvítězili a čertovskou listinu přinesli právě v okamžiku mnichovy smrti. Tak byla jeho duše spasena a andělé s ní odešli do nebe.
Zdroj: druidova.mysteria.cz
Mno, takže pověst známe, teď už jen je dobré vědět, že bibli ukradli Švédové, a odmítají nám ji vrátit, prej válečná kořist či co
Teď něco o sraze - dorazilo +- 38 lidí, modrých, červených, žlutých, zelených, fialových a jedna trhlá dušice a dokonce dorazil i ctěný pan ředitel, samozřejmě dle striktních pravidel zamaskován jako mudla, v červené velice nenápadné bundě. Všichni si dali spicha na hlaváku, já s jednou modrou slečnou jsem se připojil na cestě do Klemetina a tam se k nám ještě přidala Luciška s tou trhlou dušicí. Po kratčí či delší pauze jsme vstoupili dovnitř, kde z nás utvořili skupinky a rozdali nám cedulky s časem, kdy budem připuštěni k oné velké knize.
Tak konečně jsem se dostal na řadu i já, po velkém očekávání jsme vstoupili do té místnosti a tam byla za sklem otočená dvojstránka knihy. Po dvou minutách ticha se spustil zvuk z repráků (to jsou takový mudlovský bedýnky, ze kterých hraje hudba nebo mluvené slovo). To mě nanejvýš šokovalo, trapné to bylo. Jediná živá duše, krom návštěvníků, tam byl strážník s klíčema, který stál opodál v rohu a nijak nekomentoval naše hlasité projevy. Kdyby kdokoli měl nějaký dotaz, pochybuji, že by ho dokázal zodpovědět, dle mě to měl pouze jko brigádu na pár měsíců.
Takže z bible jsem byl zklamán, tak sme si prošli zbytek výstavy, zabrali jsme se s panem ředitelem do vzrušené debaty o ostatních exponátech a šli jsme domů. Kdo tam nebyl, ať se podívá na toto video, najde tam vše, co jsme viděli my
A zde si můžete prohlédnout malou galerii fotek ze srazu :-)
2 komentářů k “Ďáblova bible”
Zanechat komentář
Musíš se přihlásit, pokud chceš přispívat.
Nahrávání ...
11.12. 2007 v 23:28
to byla dost dobrá exkurze:D
20.12. 2007 v 23:42
Řekněme, že v dějinách umění existují i zajímavější exponáty…bohužel buď jsou pěkně schovány v depozitářích, ukradeny nebo jinak veřejnosti skryty či utajeny…